- 2.11.2015
DENÍK zveřejnil dne 27. 10. 2015 následující řádky
Podobné vzpomínky mají možná ještě v živé paměti dnešní čtyřicátníci. Místo výletu do přírody vyráží celá třída na branné cvičení, nejlépe v plynových maskách. Poklidnou výuku rozčísne zvuk sirény, celá třída vklouzne do pláštěnek a hrne se ven z budovy. Nácvik poplachu se na škole opakuje i dvakrát do měsíce, takže se stane běžnou součástí života mladého brance.
Ministerstvo obrany se dnes snaží, i když mnohem méně násilnou formou, zakomponovat přípravu občanů k obraně státu do učebních osnov. Projekt představili zástupci armády vůbec poprvé i na jedné z přerovských základních škol – v ulici Za mlýnem. Tělocvičnu „obsadili" v pondělí dopoledne vojáci ze 7. mechanizované brigády v Hranicích, kteří žákům druhého stupně vysvětlovali, jak si poradit v tak náročných situacích, jako jsou třeba povodně.
Děti se ale dozvěděly spoustu zajímavostí o zahraničních misích vojáků a naučily se poznávat i zbraně. Potěžkat v ruce pancéřovku nebo kulomet přitom neváhaly ani křehké dívenky.
„Dnešní děti nevědí o obraně státu téměř nic, netuší ani, co je Integrovaný záchranný systém. Ač se to zdá na první pohled nesmyslné, předměty jako branná výchova v minulosti určitě k něčemu byly," soudí Zdeněk Zapletal ze 7. mechanizované brigády v Hranicích. Současná „počítačová generace" by si podle něj například nevěděla rady ani s tak banálními úkony, jako je sbalení krizového zavadla.
„Chceme ale žáky také prakticky připravit na situace, které je mohou v běžném životě potkat – učí se první pomoci, jak ošetřit zlomeninu, nebo zastavit krvácení," přiblížila Daniela Hölzelová, projektová manažerka ministerstva obrany.
V oblasti první pomoci by si, jak ukázala debata, žáci dokázali poradit. Znali třeba odpověď na otázky, jak zastavit krvácení, či jak se používá škrtidlo.
Problematika přípravy občanů k obraně státu byla začleněna do vzdělávacího programu škol.
„Snažíme se tedy učitelům ulehčit práci a chceme žákům úlohu armády nastínit zábavnější formou – jaké úkoly musí plnit, proč vstupujeme do mezinárodních organizací a jezdíme na zahraniční mise," upřesnila.
Zástupci ministerstva obrany s programem postupně objíždějí školy po celé republice a zájem je prý obrovský. „Tato se na nás obrátila už v loňském roce, ale řada na ni vyšla teprve letos. Na projektu spolupracujeme vždy s tím vojenským útvarem v kraji, který je místu nejbližší," doplnila. Právě proto padla volba na hranickou brigádu.
Armáda se podle ní snaží zlepšit také fyzickou připravenost dětí. „Organizujeme pro ně i pochody, na kterých mohou rozvíjet svou zdatnost a odolnost vůči zátěži. Děti v dnešní době jsou přece jen zaměřené více na techniku a počítače a nejsou tolik aktivní," řekla.
V prostorách přerovské ZŠ Za mlýnem byla tři stanoviště – v tělocvičně zasvětili vojáci děti do zahraničních misí a mohly poznat výstroj a výzbroj armády. V další učebně se zase dozvěděly, jak se zachovat při úniku jedovaté látky, nebo si mohly vyzkoušet protichemický oblek či masku. Na posledním stanovišti si otestovaly první pomoc.
Většina dětí sledovala vyprávění vojáků se zaujetím. „O tomto povolání vážně uvažuji. Nejvíce mě asi zaujaly chemické obleky a dýchací přístroje, ale i ukázky ošetřování zraněného," svěřil se třeba Tomáš ze sedmé třídy, který by si prý v krizové situaci dokázal poradit.
„Kdyby došlo k úniku jedovaté látky, nechal bych objekt nejprve prozkoumat, a teprve potom bych do něj vstoupil v ochranném obleku. Určitě nám tyto přednášky daly hodně," zhodnotil.
Fotogalerie
