Vám všem patří velký dík….

Výjezd na zahraniční operaci je náročnou životní zkouškou nejen pro vojáka, ale i pro celou jeho rodinu. Situaci odloučení se snaží ulehčit Komise pro rodinu, jejímž smyslem je podpora rodinných příslušníků těchto vojáků. Jednou z jejích aktivit je pořádání setkání rodinných příslušníků vojáků, kteří působí v zahraniční misi.

Dne 11. března 2016 se v Hranicích sešly rodiny 5. strážní roty BAF (Bagram Air Field). Ta je tvořena převážně vojáky 71. mechanizovaného praporu a na území afghánské provincie Parwan působí od začátku října loňského roku. Smyslem tohoto setkání bylo přiblížit blízkým těch, kteří plní úkoly v zahraničí, současnou situaci v Afghánistánu, podmínky, v jakých čeští vojáci slouží a odpovědět i na jejich další otázky.

Když v pátečním odpoledni hosté do posledního místa zaplnili připravený sál, přivítal je zástupce velitele 71. mechanizovaného praporu major Roman Ondroušek. Setkání se rovněž zúčastnil kaplan 7. mechanizované brigády kapitán Daniel Waclawek a psycholog kapitán Petr Osokin. „Vím, že nejen naši příslušníci, ale také vy sami se účastníte mise. Zatímco oni plní své úkoly v zahraničí, vy jste zůstali doma a zajišťujete chod rodin, aby se měli kam vrátit. Za to vám patří dík. Vím, že tato situace není jednoduchá a opravdu si vážíme toho, co pro ně děláte, podpory, kterou jim prokazujete, protože to je ten motor, který je žene dál,“ uvedl ve svém úvodním vystoupení major Ondroušek.

V průběhu setkání byli účastníci seznámeni s operačním úkolem, který jejich nejbližší v zahraničí plní a dozvěděli se další informace o zemi, kde jsou jejich blízcí nasazeni. Velice konkrétní informace o každodenním životě vojáků obdrželi od příslušníků této jednotky, kteří se ze zdravotních důvodů museli z mise předčasně vrátit. Poté také zaznělo i pár informací, které budou k užitku, až se vojáci 5. strážní roty vrátí zpět domů. „Mějte na paměti, že se někteří budou těžko srovnávat se zahraničním nasazením a budou potřebovat čas na to, aby se aklimatizovali zpět do mírových podmínek, do situací, kdy jim nehrozí reálné nebezpečí a do zajetých rodinných kolejí, jež se ovšem v průběhu jejich půlročního působení v Afghánistánu mohly změnit, nabádal přítomné kapitán Osokin.“

Setkání zakončila fotografická prezentace ze života jednotky, kterou svým blízkým zaslali vojáci z Afghánistánu a také sdělení velitele strážní roty kapitána Radka Šomana: „Děkujeme, že na nás myslíte, jste pro nás obrovskou oporou.“