Stále se zdokonalujeme

Prapory 7. mechanizované brigády plní v dnešních dnech celou řadu úkolů. Těch nadstandartních, v současnosti hlavně v rámci opatření k boji s virovou epidemií k ostraze hranice, spolupráce se zdravotníky na provádění odběrů v rámci programu chytré karantény, či desinfekce veřejných institucí především tedy škol a školek. Stejně intenzivně se vojáci připravují k případnému nasazení v rámci jednotek VJTF(síly rychlé reakce) na vojenském cvičení  ADAMANT WARRIOR jež probíhalo v týdnu minulém. Připravují se už také v rámci programu eFP (enhanced forward presence) pro Pobaltí.

A nejen pot, dřina a špína v poli je dennodenním chlebem, neboť něco podobného zažívají naši vojáci i při ošetřování a opravách techniky. Čilý ruch můžeme tak v tomto týdnu pozorovat nejen ve vojenských prostorech na cvičištích, ale i domovských posádkách 7. mechanizované brigády. Například v posádce Přáslavice u 72. mechanizovaného praporu a 73. tankového praporu se v tomto týdnu od 1. do 4. června proškolují osádky vozidel BVP – 2 v rámci instrukčně metodického zaměstnání v otázkách technické údržby vozidel.

Velitel 7. mechanizované brigády přišel s nápadem prakticky obeznámit naše osádky vozidel BVP v rámci jednotlivých praporů s postupy a prováděním technické údržby vozidla, tyto postupy sjednotit a zaplnit mezery, které vznikly po zrušení starých předpisů a dříve běžných zaměstnání.  Na základě jeho požadavku pak Velitelství pozemních sil v Olomouci připravilo úkol pro agenturu logistiky a ta pak zpracovala plán několikadenního instrukčně metodického zaměstnání pro naše vojáky. Pro výběr školitelů po pečlivém zvážení padla volba na příslušníky 142. praporu oprav z Klatov spadající do struktury 14. pluku logistické podpory Pardubice

Možná vás teď napadá otázka, proč nevyužijeme vlastní dílenské specialisty? Ano, a bez debat i oni tento úkol zvládnou stejně dobře, technickou údržbu provádějí řádně a kvalitně, ale, jedním z cílů plánovaného zaměstnání byla i významná přidaná hodnota, především na úrovni vzájemné spolupráce napříč jednotkami armády, které se jinak potkají jen zřídka, ačkoli si mohou být svými poznatky vzájemně prospěšné. Rotmistr Josef Jansta z Klatov říká: “Našima rukama prošly stovky kusů pásové techniky všech typů. Díky tomu snáze a rychleji nalezneme problém, máme efektivní způsoby řešení a postupy které můžeme nabídnout.“

Stojím teď v parku vojenské techniky v Přáslavicích. Kolem vozidla BVP už je připravena v půlkruhu skupina vojáků, v jejichž čele pověřený instruktor zahajuje výklad na téma kontroly vozidla před jízdou a po jejím ukončení. Něco je opakování, něco věci nové či spíše - důležité. Instruktor upozorňuje na to, na co je třeba dávat pozor a klást velký důraz. Padá i spousta dotazů a je jasně patrný zájem posluchačů o poskytovaný výklad. Na druhé „mašině“ s otevřeným motorovým prostorem se sklání další skupinka složená především z řidičů a jen s obtížemi se mi daří proniknout mezi ně. Modré trubky vzduchové soustavy, hnědé s olejem a další hbitá ruka, která tiskne táhla, kulové reduktory a ukazuje další a další místa, na která je třeba při kontrole vozidla brát zřetel.

Třetí skupina připravuje ruční elektrickou maznici, zatímco jim instruktor ukazuje místa, která budou plnit čistou vazelínou, zatímco neustále hovoří o důvodech a způsobech provedení každého jednotlivého kroku. Zkontrolovat a namazat například pojezdové kolo nebo kladku není těžké, ale udělat to čistě a svižně je věc praxe a citu. Po pár minutách mají všichni posluchači ruce černé od sazí nebo kolomazi. Neklamné znamení o tom, že stát s rukama za zády tu nikdo nechce.

V sousední uzavřené hale čet. Antonín Levko předvádí postupy údržby zbraňových systémů otočné věže. „Kanón 2A42 ráže 30 mm vyžaduje jako každá zbraň důkladnou údržbu pro zachování spolehlivosti,“ říká, zatímco ukazuje vojákům všechny součásti, na které je třeba brát zřetel.

Co říci na závěr? Práce jindy vyhrazená především technikům a dílnařům, teď v rukou řidičů i velitelů a střelců ubývá (z mého pohledu laika – opraváře) čistě a dobře.

Velitel 7. mechanizované brigády plukovník. Petr Svoboda říká: „Technická údržba vozidel je pro bojeschopnost techniky klíčová, snižuje častost závad prodlužuje životnost. Lze možná namítnout, že v případě přezbrojení budou postupy údržby jiné, vždy nám ale zůstane návyk a dovednost. A sounáležitost se strojem, který máte na starosti a který vám poskytuje útočiště a ochranu. Pro správné provedení údržeb u pozemní techniky je klíčová účast velitelského sboru. Velitelé tyto činnosti plánují tak aby vtvořili co nejlepší podmínky řidičům, osádkám a dílenským mechanikům pro provedení předepsaných údržeb na jejich technice.“