Příprava na hybridní konflikty a aktuální bezpečnostní hrozby

Cvičení SCREENER 2018, jedno z největších cvičení Armády České republiky, které zplánoval a řídil štáb 7. mechanizované brigády, nabralo v Karolince zcela nový směr.

Poté, co 1. divize, jejíž součástí bylo 7. brigádní úkolové uskupení, odrazila jednotky „červeného“ a vytlačila je na severovýchodní hranici VVP Libavá, se agresor rozhodl uzavřít smlouvu o neútočení a nepřekračovat dále státní hranici České republiky. Tento náznak smíru, kdy by vojenské řešení mohlo přejít v řešení diplomatické, ale byla jen dočasná epizoda. Zdánlivě příznivý vývoj se dostal do slepé uličky pokusem nepřítele využít dalších nástrojů k narušení ekonomické stability a míru v Evropě. Konkrétně promyšleným využitím principů hybridních hrozeb bez dalšího otevřeného střetu manévrových sil.

Scénář tzv. fáze IIIb cvičení byl inspirován konfliktem na Ukrajině z roku 2014, kdy nebyl vyhlášen válečný stav a probíhal tzv. hybridní konflikt, také někdy popisován jako balancování na hraně války a míru. Někdy také jako Gerasimova taktika, pojmenována podle náčelníka Generálního štábu Ruské federace generála Valeryje Gerasimova.

Jedním ze základních faktorů, které 7. mechanizovaná brigáda při plánování výcviku bere v potaz, je právě jeho efektivita a realističnost. V současnosti u této brigády proto nejsou přední výcviková témata zaměřena na povstalecký boj charakterizovaný například koaličními operacemi v Afghánistánu, ale mimo přípravu na konkrétní nasazení v operacích jsou manévrové jednotky a štáby připravovány právě na základě nejaktuálnějších poznatků ze současného dění. Z vojenského hlediska tedy primárně dění ve východní Evropě.

Situace velice podobná krizi v ukrajinském Dombasu v roce 2014 byla během cvičení SCREENER 2018 simulována v příhraniční obci Karolinka. Právě z důvodu maximální autenticity s reálnou situací využili cvičící infrastrukturu obce, kde se vybudovala místa velení, stejně jako zázemí pro cvičící vojska.

Přímo z Karolinky následně štáb 7. brigádního úkolového uskupení a štáby podřízených praporů řídili 24 zasazených průzkumných skupin, které monitorovaly příhraničí a reportovaly zjištěné infiltrující se vojenské skupiny nepřítele, jehož zájmem bylo narušit klíčovou infrastrukturu České republiky a napadat objekty důležité pro obranu státu. V případě fáze IIIb cvičení se jednalo zejména o pokus ohrozit místní přehradu, která slouží jako primární zdroj pitné vody pro celý region. Následně, když se „červeným“ jednotkám nepodařilo ohrozit vodní zdroj, uchýlily se do školy v Karolince, kde za plného provozu školy zajali část učitelů a požadovali za ně odchod ze země.

Během obou epizod byla primárně procvičována schopnost spolupráce mezi jednotkami armády a policie, kdy orgány zpravodajského zabezpečení Armády České republiky zabezpečovaly informace pro Policii České republiky, která následně provedla kinetický zásah a v obou případech blíže nespecifikovaného nepřítele zneškodnila.

Tyto možnosti využití infrastruktury obce otevřeli nové obzory v oblasti spolupráce mezi armádou a civilní samosprávou. „Konkrétně v případě starostky obce Karolinka paní Marie Chovanečkové, jejímu nadšení, patriotismu a energií se kterou armádu podporuje, byla atmosféra při cvičení natolik pozitivní, že při závěrečném nástupu na náměstí vzbudili závěrečné proslovy značné množství emocí jak u vojáků, tak u obyvatel obce Karolinky,“ okomentoval závěrečný nástup, který jen podtrhl atmosféru během celého cvičení řídící cvičení plukovník Jan Zezula, řídící cvičení SCREENER 2018.

Text: major Jan Komínek, kapitán Ladislav Kabát