- 31.10.2024
Nedávného výcviku 71. mechanizovaného praporu „Sibiřského“ ve výcvikovém prostoru na Libavé využili příslušníci obvaziště tohoto praporu k experimentálnímu nácviku nových postupů při odsunu zraněných vojáků z bojiště. V průběhu pěti dnů intenzivně cvičili léčebně odsunový systém (LOS) se zaměřením na prověření efektivity evakuace a ošetření zraněných v bojových podmínkách a důrazem na koordinaci zdravotní péče v polních podmínkách.
Scénář cvičení realizovali ve spolupráci s 2. mechanizovanou rotou, která zaujala obranné pozice v prostoru Velká Střelná a čelila simulovaným nepřátelským útokům zahrnujícím nasazení dronů, dělostřeleckou palbu a střelbu z ručních zbraní. „Pro tento výcvik jsme si stanovili několik klíčových a vedlejších cílů,“ přibližuje jeho smysl zdravotnický záchranář nadrotmistr Jakub Vacula. „Mezi hlavní patřilo ověření rychlosti a efektivity přenosu informací o zraněných vojácích a schopnosti jejich evakuace na úrovni roty v komplikovaných bojových podmínkách.“
V rámci scénáře měla rota k dispozici zdravotní vozidlo OT 90 AMB-S s kompletní osádkou, které sloužilo jako simulace budoucího evakuačního prostředku, kterým budou bojové roty vybaveny. „Úkolem tohoto vozidla bylo evakuovat zraněné z místa poranění (Point of Injury, POI) na shromaždiště zraněných roty (Casualty Collection Point, CCP). V CCP byli zranění ošetřeni zdravotníkem ve spolupráci s Combat Life Saver (CLS) dané jednotky a roztříděni podle priorit pro odsun,“ vysvětluje dále rotmistr Tomáš Šarnik. Klíčovým faktorem této fáze byla včasná realizace odsunu na vyšší úroveň ošetření, zahrnující kompletaci informací a odeslání hlášení MEDAVAC 9-liner pro aktivaci odsunových prostředků ROLE 1 (prvního zdravotnického zařízení s lékařskou péčí).
Dalším důležitým prvkem výcviku bylo testování nové koncepce a organizačních opatření pro ROLE 1, což představovalo experimentální prvek celé operace. „Na ROLE 1 probíhala retriáž zraněných vojáků,“ pokračuje zdravotnický záchranář nadrotmistr Michal Pluhař. „Tento postup je klíčový pro efektivní řízení zdravotnických kapacit a zajištění, že nejvážněji zranění jsou ošetřeni přednostně. Ošetření zraněných probíhalo podle standardů TCCC (Tactical Combat Casualty Care). Na základě těchto principů se zdravotnický personál věnoval stabilizaci životních funkcí, kontrole krvácení, zajištění dýchacích cest a dalších nezbytných zákroků, které jsou v bojových podmínkách kritické. Důraz byl kladen na rychlost a přesnost rozhodnutí, aby byl zajištěn plynulý přesun zraněných do dalších zdravotnických zařízení na vyšší úrovni péče.“
Průchodnost zdravotnického zařízení ROLE 1 dosáhla během výcviku kapacity 52 zraněných za den, což důkladně otestovalo schopnosti personálu a systém zdravotnické podpory. Z těchto 52 zraněných bylo 30 % klasifikováno jako P1 (kriticky zranění vyžadující okamžitou péči), 40 % jako P2 (vážně zranění, ale stabilizovaní) a 30 % jako P3 (lehce zranění).
„Výcvik léčebně odsunového systému úspěšně prověřil nejen organizační schopnosti a vybavení zdravotnického personálu 71. mechanizovaného praporu, ale také nové taktické přístupy v oblasti odsunu raněných a poskytování první zdravotní pomoci v bojových podmínkách. Tento experiment poskytl cenné poznatky pro budoucí rozvoj a zdokonalení systému v rámci celé Armády České republiky,“ hodnotí náčelnice obvaziště majorka Zdeňka Juřicová. „Musím ještě poděkovat také účastníkům experimentu z jiných součástí armády - řidičům, CLS, zdravotníkům, lékařům a dalším, bez kterých bychom to nemohli realizovat.“
„Hlavní úsilí bychom nyní měli směřovat na bojové roty,“ navrhuje nadrotmistr Pluhař, který je hlavním zpracovatelem nové koncepce. „Identifikace problémů a implementace navrhovaných řešení pomůže posílit schopnosti našich jednotek a zvýšit jejich šance na úspěch v reálných situacích. Pokud se nám podaří tyto výzvy překonat, nejen posílíme naši bojovou připravenost, ale především zajistíme větší bezpečnost pro naše vojáky na bojovém poli.“
Autor: kapitán Radek Hampl
