Cvičení Combined Resolve XVII

V německém výcvikovém prostoru Hohenfels právě vyvrcholily přípravy na letošní největší mezinárodní cvičení Combined Resolve XVII, kterého se pravidelně již téměř deset let v JMRC (Joint Multinational Readiness Center) účastní armády aliančních zemí NATO a dalších partnerů.

Více než 5600 vojáků z 12 zemí pravidelně prokazuje i v tomto roce v době od 19. května do 13. června schopnost plánování a vedení společné pozemní operace v mnohonárodnostních úkolových uskupeních na stupních divize, brigád a praporů.

Pro naše vojáky má toto cvičení svá zajímavá specifika. Souběžně zde cvičí naše dvě velká uskupení, založená na vojácích ze 7. mechanizované brigády a jejích podřízených praporů.

Tato uskupení plní ale dva zcela samostatné úkoly, nezávisle na sobě.

7. brigádní úkolové uskupení postavené na bázi 7. mechanizované brigády z Hranic na tomto cvičení spadá pod velení 18. mechanizované divize z Polska, která je posílena o další jednotky koaličních a partnerských zemí USA, Belgie, Bosny a Hercegoviny, Estonska, Řecka, Itálie, Kosova, Litvy, Moldávie a Makedonie.

Především co je hlavně zajímavé, jeho vojáci necvičí „v poli“, ale jsou součástí rozsáhlé simulace, ve které si procvičují systém velení a řízení a to od prvního povelu až po vyhodnocení výsledku celé své společné práce.

Velmi zjednodušeně  - na takzvaném HMV – hlavním místě velení naši vojáci vše reálně plánují, zpracovávají zpravodajské informace, hledají nejlepší varianty, obrany, postupy útoku,  vydávají a plní rozkazy za použití všech prostředků stejně jako v reálném boji. I na obrazovkách monitorů jejich jednotky postupují a střetávají se s nepřítelem, vítězí, mají ztráty, žádají o podporu či odsun zraněných.

Velitel 7. mechanizované brigády brigádní generál Petr Svoboda činnost svých lidí popisuje takto: „Tady jde o boj virtuální, postavený na počítačem řízené simulaci - strategické hře, která umí vytvářet neočekávané situace, klást překážky, a ty pak musí pracovní skupiny našich bojařů, logistů, zpravodajců, dělostřelců, ženistů a mnoha dalších na hlavním místě velení společně co nejefektivněji vyřešit – samozřejmě v přímé spolupráci s nadřízenou divizí.“

Druhá skupina - téměř čtyřstovka našich vojáků ze  72. praporního úkolového uskupení, které je postavené na bázi 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic, pak cvičí naživo na skutečném cvičišti ve vojenském prostoru Hohenfels.

A nejsou v tom sami. Jejich velením je pověřena 1. obrněná brigáda (USA).

Všichni cvičící vojáci a jejich ruční zbraně, jejich vozidla BVP 2, pásové samohybné minomety PRAM, či nákladní Tatry T810 jsou osazeny systémem MILES (Multiple Integrated Laser Engagement Systém). Ten slouží jako simulátor skutečné střelby a detektor zasažení.

Zbraně střílí cvičnou munici (nesprávně slepými náboji) a systém MILES zprostředkovává přehled o zasažení vzájemně mezi bojujícími stranami, tak si vojáci nejlépe vyzkouší své dovednosti a velitelé získají potřebnou zpětnou vazbu a podnět k dalšímu zlepšování.

Na závěr generál Svoboda dodává: “Ačkoli úkoly obou skupin jsou rozdílné, hlavní věc celého cvičení mají společnou. Klíčové oblasti, na které je cvičení zaměřeno, jsou interoperabilita, spolupráce, vzájemná komunikace a sdílení informací z bojiště mezi jednotlivými stupni velení a národy. Propojit vlastní systémy komunikace do fungující společné struktury, jednotně komunikovat v angličtině to je pro alianční vojáky dnes stejně nutné jako umět dobře střílet.“