- 15.9.2015
„Dukelská“, to je historický název 7. mechanizované brigády, který jí při příležitosti 54. výročí ukončení 2. světové války v Evropě udělil dne 8. května 1999 tehdejší prezident české republiky Václav Havel. I když je hledání souvislostí a přímých návazností jednotlivých vojenských útvarů v současné době velmi obtížené, 7. mechanizovaná brigáda navazuje na působení 3. samostatné pěší brigády 1. československého armádního sboru v SSSR.
Ve dnech 9. – 11. září 2015, tedy při příležitosti sedmdesátého prvního výročí zahájení Karpatsko-dukelské operace, navštívili příslušníci štábu brigády památná místa na Dukle. „Jsme tu dnes proto, abychom vyjádřili úctu těm, kteří zde v Dukelském průsmyku položili životy, úctu všem účastníkům bojů, kteří se vítězství nad fašismem nedožili,“ uvedl ve svém vystoupení velitel brigády plukovník Josef Kopecký. „Jsme tu však také proto, že znalost a orientace v minulosti i nedávné historii našeho státu a také znalost tradic naší armády musí být samozřejmostí pro každého vojenského profesionála. Myslím, že právě zde mnohem lépe pochopíme obsah pojmů vlastenectví, hrdinství a čest.“
Návštěva památných míst tak nebyla samoúčelná. Během návštěvy celého areálu přírodního muzea příslušníky brigády provázel doktor Jozef Rodák, bývalý ředitel zdejšího muzea, který svým výkladem dokázal všechny dokonale zaujmout. Do historické exkurze se však zapojili samotní její účastníci. Příslušníci jednotlivých vojenských odborností si pro své kolegy připravili spoustu zajímavých informací ze svého oboru o Karpatsko-dukelské operaci. Personalista tak přednášel o počtech osob, způsobu rekrutace, morálním a zdravotním stavu vojáků 1. československého praporu před započetím této operace, zpravodajec rozebíral situaci nepřítele, logistik se věnoval týlovému zabezpečení bojujících vojáků, spojař seznamoval ostatní s tehdejšími možnostmi spojovacích prostředků, příslušníci operačního oddělení se věnovali plánování a samotnému průběhu operace. „O této epizodě 2. světové války jsem informace samozřejmě měla, ale takovýto prožitek přímo na památném místě jsem nečekala. Nikdy jsem tu nebyla a ty hrůzy, které se tu děly, si ani nedovedeme představit. Jsem moc ráda, že jsem se sem mohla podívat,“ říká četařka Irena Kočajnarová, nejmladší účastnice celé akce.
„Chceme založit tradici pravidelného připomínání si památky bojovníků z Dukly a návštěv místa, jehož historický název neseme,“ doplňuje plukovník Kopecký. „Také vzhledem k očekávanému nástupu nových, mladých vojáků je potřeba si stále znova připomínat, jak lehce se svoboda ztrácí a naopak, jak těžce a s jakými oběťmi se získává zpět. Lze samozřejmě na nejrůznějších úrovních diskutovat o tom, zda okamžik slovenského povstání a následná operace byly správně určeny a načasovány. To však nic neubírá na statečnosti těm, kteří tehdy na přelomu léta a podzimu roku 1944 bojovali na obou stranách Karpat proti nepříteli a kteří zde za svobodu položili své životy. “
- Dukelský průsmyk, 502 metrů nad mořem, je nejnižší a nejschůdnější přechod Laborecké vrchoviny, ležící na slovensko-polské hranici. Do dějin se zapsal svojí krvavou historií během druhé světové války - útočnou operací sovětských a československých vojsk na podzim roku 1944 nazvanou Karpatsko-dukelská operace.
- Ta měla spojit síly Slovenského národního povstání se sovětskými armádami z polské strany. Původně měla trvat jen 5 dnů, ale následkem toho, že nacisté přisunuli mohutné posily a využili všech výhod neschůdného terénu a počasí, protáhly se kruté boje na 80 dnů.
- Bitva o Dukelský průsmyk byla nejtěžším bojem, kterého se za druhé světové války zúčastnili českoslovenští vojáci na východní frontě. Dodnes se vedou spory o to, zda tento útok nepřinesl zbytečně velké ztráty na životech.
- Jak uvádějí některé zdroje, během operace, která trvala od 8. září do 27. listopadu, padlo nebo bylo těžce zraněno okolo šesti a půl tisíce československých vojáků. Největší tíhu bojů ale nesli rudoarmejci, kde počet padlých a raněných dosáhl osmdesáti šesti tisíc vojáků.
