- 19.8.2016
„Lehnout na zem!“ křičí záchranná skupina, zatímco se přibližuje k zády klečícím osobám. Praporčík Jan Maršner, instruktor výcviku S.E.R.E., společně s psovodem a jeho německým ovčákem, jednotlivě prohledává již ležící vojáky. Jeden z přeživších si nedokáže vzpomenout na identifikační kód. Instruktor s ním zalomcuje a opakuje svoji výzvu. Voják si však ve stresu není schopen vzpomenout. Instruktor mění kontrolní otázku, voják konečně správně odpovídá.
Je čtvrteční ráno a v orosených lukách nad vesnicí Oznice se schyluje ke konci výcviku přežití pro 9. úkolové uskupení AČR EUTM Mali. Instruktor postupně navazuje spojení se zbývajícími skupinkami, ukrytými v lese. Klade identifikační otázky a po jejich správném zodpovězení je vyzývá k vystoupení ze skrytu stromů. Velitel úkolového uskupení kapitán Bedřich Hýža vše pečlivě sleduje a neskrývá své potěšení z toho, jak kvalitně a zajímavě byla tato část přípravy do zahraniční operace zorganizována.
Rozšířený výcvik S.E.R.E. B, zaměřený na únik a následné vyzvednutí záchrannou jednotkou, probíhal v celém tomto týdnu. V pondělí museli vojáci nejprve absolvovat základní výcvik S.E.R.E. A, učili se například správně vyplnit potřebné identifikační dokumenty. Úterní dopoledne bylo věnováno psychologii přežití, zajetí a výslechu. Odpoledne pak „v režii“ nadrotmistra Pavla Šmudly z Centra vojenské kynologie patřilo tématu Pes jako prostředek pronásledování. Po krátkém teoretickém úvodu si vojáci mohli reálně vyzkoušet jaké to je, když se do vás zakousne cvičený vojenský pes. Vojenští psovodi a jejich čtyřnozí svěřenci se na výcviku přežití podíleli především ve fázi Evasion (únik).
Začátkem samotného praktického výcviku bylo opuštění hranických kasáren generála Zahálky a převezení do prostoru obce a přehrady Bystřička. Vojáci byli rozděleni do skupin, které byly při následném přesunu na vozidle napadeny neznámými ozbrojenci. Ti se naštěstí zajímali především o řidiče, zbytku se podařilo uprchnout do lesů. Podle pokynů se museli v následujících hodinách nepozorovaně dostat k tzv. bezpečnému prostoru u samotné obce a vyslat do jejího centra některého svého člena v převleku. Před zraky nic netušících obyvatel obce proběhla setkání s kontaktní osobou a předání informací pro další postup. Trasa úniku sice nebyla příliš dlouhá, pohyb v prostoru ale vojákům po celou dobu komplikovali psovodi se psy.
Na výcviku se kromě instruktorů velitelství 7. mechanizované brigády aktivně podíleli příslušníci Centra vojenské kynologie v Chotyni a nemohl by v této podobě proběhnout bez podpory starostů obcí Mikulůvka (Ing. Zdeněk Marek), Oznice (Martin Gerža), Bystřička (Zbyněk Fojtíček) a záštity velitele brigády plukovníka Pavla Lipky.
