- 5.12.2016
Obsluha minometu, svobodník, dvojnásobná máma a také vícemistryně světa. To je stručná vizitka příslušnice 71. mechanizovaného praporu v Hranicích Veroniky Sigmundové. Na konci listopadu zažila největší úspěch ve své kariéře, když na Mistrovství světa v judu v americkém Miami vybojovala v kategorii masters, tedy závodnic nad 30 let, bronzovou medaili.
Judu se věnuje již dlouhou dobu, je členkou hranického Judo Clubu Železo Hranice. I když je amatér, trénuje téměř denně. „Můj trénink zahrnuje především běhání, posilování a pilování technik juda. Díky tomu, že jsem vojákem z povolání, mohu fyzickou zdatnost udržovat také během služební tělesné přípravy. Ze strany nadřízených i kolegů mám v tomto velkou podporu, ale služební povinnosti musím plnit bezezbytku. Všechno ostatní jde na vrub mého osobního volna“.
Poslední velký úspěch zaznamenala před půl rokem, když si z Mistrovství Evropy masters v Poreči dovezla také bronz. Následoval tvrdý trénink, kterému musela podřídit i osobní život. „Cítila jsem, že na tomto mistrovství světa mohu mít šanci, proto jsem změnila i rodinný životní rytmus. Mám skvělé rodiče, kteří mi pomáhají a pohlídají kluky, když jsem na soustředění nebo na závodech. Bez nich by to nešlo a medaile je i jejich zásluha.“ Úspěch Veroniky je totiž násoben i faktem, že ani jedna z jejích soupeřek nemá děti, tudíž se mohou naplno věnovat judu. „Madlene (světová vítězka) mi po zápasech říkala, že nemá děti, protože žije judem a pracuje jako sportovní trenérka. Ocenila to, že já jako dvojnásobná matka, jsem schopná se připravit na závody takového formátu“ dodává úspěšná judistka.
A jak Veronika vnímá svůj největší sportovní úspěch? „Mám nepopsatelnou radost. Dřela jsem na to docela dlouho. Nikdy se předem nedívám na tabulky, takže když jsem v prvním zápase narazila na soupeřku z Německa, která je loňská vítězka Evropy i světa, neměla jsem zrovna radost. Letos v Chorvatsku na Evropě jsem ji porazila a vyřadila ze soutěže. V Miami jsem vyhrávala po celou dobu zápasu, ale nakonec mi porážku oplatila a podařilo se jí zvítězit nejmenším možným bodovým rozdílem. Útěchou mi je to, že nakonec vyhrála celé závody a stala se mistryní světa. Aspoň ta porážka tak moc nebolela. Ale měla sílu jako kůň.“
Veroniku Sigmundovou překvapila i jejího okolí. „Nečekala jsem doma takovou mohutnou reakci. Bylo velice dojemné, když jsem přijela domů a před domem na mne čekali sousedé z celé ulice v Drahotuších a vítali mě s kyticí a šampaňským. Ocenění jsem se dočkala i v zaměstnání. Teď se hlavně budu věnovat rodině a připravovat se na svátky. Chci ale ještě vyhrát na našem klubovém vánočním turnaji. Snad tam konečně oslavím ten bronz i se svými kamarády z juda“.
Text a foto: npor. Radek Hampl
