- 21.8.2015
Činnost všech vojáků brigádního úkolového uskupení je řízena z jeho hlavního místa velení (HMV). Zde sídlí štáb brigády, odborníci všech potřebných vojenských profesí a také styční důstojníci podřízených jednotek. Zvenčí vypadá skupina vzájemně propojených, zamaskovaných stanů zdánlivě bez života, vidět jsou jen příslušníci ostrahy. Uvnitř stanů však panuje vysoké pracovní tempo.
Vzhledem k tomu, že brigáda je složena z jednotek několika států, všechno musí fungovat podle standardů NATO. Jednacím jazykem je hlavně angličtina, většina jednání, porad a dokumentů je vytvářena v tomto jazyce. Anglicky však musí umět nejen příslušníci tohoto štábu, domluvit se musí i vojáci na mnohem nižších funkcích. Američtí pozorovatelé jsou u všech jednotek a komunikovat s nimi musí i velitelé na úrovni družstva.
„Příslušníci štábu (a obdobné je to na hlavních místech velení jednotlivých praporů) jsou podle svých vojenských odborností zařazeni do jednotlivých středisek, aby přijímali úkoly od nadřízeného, připravovali veliteli podklady pro jeho rozhodnutí, poté rozpracovávali velitelův zámysl řízení boje a koordinovali činnost podřízených jednotek. Aby byla zabezpečena nepřetržitá činnost štábu, téměř každá funkce je zdvojena. Štáb je tak rozdělen na dvě směny, které se pravidelně střídají ve dvanáctihodinových intervalech. Jedna směna pracuje, druhá odpočívá. Přitom je nezbytný takzvaný „schift change“, čili předávání směny, kde se nově nastupující vojáci dovědí vše o vývoji situace za posledních 12 hodin,“ přibližuje zavedený systém podplukovník Jiří Hrazdil, zástupce náčelníka štábu 7. BÚU.
Jednou za základních povinností všech pracovišť HMV je práce s elektronickým systémem velení a řízení boje, obsahujícím mimo jiné i digitální mapové podklady. Zpravodajské středisko sem neustále zakresluje pozice nepřítele, středisko řízení operace do něj zanáší prostory rozmístění vlastních vojsk, osy přesunu a čáry zasazení. Středisko plánování na základě vývoje situace a podle rozhodnutí velitele zde zpracovává dílčí rozkazy pro podřízené jednotky. Napilno mají i specialisté z podpůrných jednotek. Dělostřelec plánuje a koordinuje palebnou podporu, chemik ochranu proti zbraním hromadného ničení (které jsou v průběhu cvičení imitována skutečnými dráždivými látkami), ženisté plánují zřízení minových polí, nevýbušných zátarasů a opatření k udržení bojeschopnosti vlastních jednotek. Pro bojové jednotky je zabezpečována letecká podpora i protiletadlová ochrana. Nezbytné je také středisko podpory, které řídí a koordinuje logistickou podporu pro podřízené prvky. Díky dovednému a dynamickému působení OPFORu (opozičních sil) se situace mění každým okamžikem a na změny všichni musí neprodleně reagovat.
Pro případ vyřazení HMV je do boje připraveno zasáhnout záložní místo velení, které díky elektronickému systému má veškeré podklady o aktuální situaci. Do něj se také příslušníci štábu přesunují, pokud je HMV nutno přemístit. Do doby, než je sbaleno a znova rozvinuto a navázáno veškeré spojení, musí být schopni brigádu řídit odtud. Posledním důležitým místem je taktické místo velení, tvořené čtyřmi vozidly zabezpečujícími přepravu všech předurčených osob, nepřetržité spojení a ochranu velitele brigády pro případ střetu s nepřítelem. Taktické místo velení veliteli brigády umožňuje dorazit přímo k bojovým jednotkám, aby se osobně přesvědčil o situaci na bojišti, současně mít neustále přehled o situaci u celé brigády a schopnost odsud velet.
