- 25.6.2015
Příslušníci štábu a jednotek 71. mechanizovaného praporu navázali na spolupráci s rakouskou 3. mechanizovanou brigádou z Mautern a ve výcvikovém centru malého příhraničního městečka Weitra se ve dnech 18. – 22. května 2015 účastnili cvičení na počítačových simulátorech (CAX).
Na rozdíl od obdobných cvičení v AČR byl tento výcvik zaměřen jen na vedení boje manévrovými jednotkami a palebnou podporu, neřešila se logistika. Hlavním cílem zaměstnání tak bylo rozvíjet taktické dovednosti štábu pod časovým stresem. Pro všechny cvičící byly připraveny čtyři taktické situace, kterými každý prapor postupně prošel a přitom se vždy střetnul s jiným praporem.
„Naši první misí bylo narušit útok nepřítele, ovládnout a držet stanovený objekt – výhodný terén do příchodu hlavních sil brigády,“ přibližuje první etapu velitel roty nadporučík David Nevrkla. „Výzva spočívala v tom, že nepřítel, 33. obrněný prapor, měl zcela totožný úkol, jen zrcadlově obrácený a byl úplně stejně silný jako my. Ihned po zahájení cvičení jsme v souladu s naším záměrem začali svižně postupovat vpřed. Záhy jsme však přišli o veškerý průzkum, stali se úplně slepými a útočili bez znalosti postavení nepřítele. Ten však byl v obdobné situaci.“ Ve střetném boji, vedoucím k velkým ztrátám na obou stranách, rota npor. Nevrkly však ovládla stanovený objekt a prapor tedy splnil úkol zadaný nadřízeným jako první.
Druhý den se situace opakovala, otočil se pouze směr útoku a změnil se soupeř. Třetí taktický úkol byl obdobný jako dva předešlé. „Opět jsme útočili,“ vzpomíná velitel roty nadporučík Michal Rožnovský. „Nepřítel byl slabší a bránil se, přesněji, vedl boj na zdrženou. Boj se vyvíjel podle plánu a krok za krokem jsme nepřítele vytlačovali z jeho pozic. Dobrým pomocníkem se ukázala být těžká průzkumná četa, mix tanků a bojových vozidel, která pronikla do týlu protivníka, způsobila mu těžké ztráty na dělostřelectvu a zmatení, zda nejde o překvapivý průnik nějaké větší jednotky. Bohužel, k ukončení simulace přišlo ve chvíli, kdy jsme měli nakročeno ke konečnému úderu a oponent soustředil poslední síly k závěrečné obraně. O konečném výsledku tak můžeme jen spekulovat. My samozřejmě věříme v naše vítězství,“ dodává velitel roty.
Po třech útocích přišla změna - boj na zdrženou opět proti 19. pěšímu praporu. „Terén už dobře známe, víme, kde si na ně máme počkat. Díky průzkumu ničíme nepřítele, ještě než se stačí rozvinout a značně zpomalujeme jeho počáteční tempo. Moje 1. tanková rota byla v předsunutém postavení a zastavovali jsme útočící jednotky nepřítele na vedlejším směru,“ říká velitelka roty poručice Pavla Virághová. „Protivník se soustředěním všech svých sil snažil prolomit naši obranu, přišli jsme o jednu prvosledovou rotu, ale útok byl zastaven a nepřítel už do konce simulace nebyl schopen obnovit iniciativu“.
„Každé cvičení, i na simulátorech, je skvělá příležitost nejen získat nové zkušenosti, ale ověřit si i dosavadní znalosti a schopnosti,“ hodnotí výsledky pobytu praporu u rakouských kolegů zástupce velitele praporu major Přemysl Štěpánek. „V omezeném čase jen načrtnete záměr operace a vzápětí ho podrobíte zkoušce ohněm při střetu se soupeřem. Můžete hned vidět, zda vaše taktické myšlení za něco stojí nebo ne. Skvělou myšlenkou bylo organizovat cvičení jako soupeřské střetnutí mezi jednotlivými prapory. Všichni účastníci tak byli motivováni podávat maximální výkony. Se svými rakouskými kolegy jsme svedli vyrovnané bitvy. Dovedně jsme využívali těžký průzkum a dělostřelectvo, ztráceli v používání protitankových prostředků, na které nejsme z naší armády zvyklí,“ shrnuje výsledky major Štěpánek.
Text a foto : nadporučík Radek HAMPL
