Neporažená armáda je český film z prostředí první vojenské akademie. Přestože byl natočen již v roce 1938, na televizní obrazovce se poprvé objevil až v roce 2009. Dominantou snímku je vlastenectví a propagace armády. Obsahuje mnoha dokumentárních výjevů ze života hranických akademiků a klade důraz na symboliku i vojenskou morálku a čest.
V meziválečném období první republiky byla propagace armády poměrně slabá. Při Ministerstvu národní obrany fungoval Vojenský technický a letecký ústav (VTLÚ), kde působila i filmová skupina, která měla na starosti zejména dokumentární výukové a instruktážní filmy určené pro armádní útvary.Vedle produkce VTLÚ, hraných filmů navazujících na legionářskou tradici a několika veseloher a humoresek s vojenskými postavami zde nebyl žádný seriózní hraný film, který by mohl na veřejnosti propagovat armádu, čehož si bylo nejvyšší velení plně vědomo. S prvními návrhy však přišla až společnost Lucernafilm, avšak vojenské úřady, jimž byly nejrůznější náměty předloženy, je neshledaly vyhovujícími a některé zamítly proto, že prozrazovaly o armádě příliš mnoho.
Proto byl za přímé spolupráce vojenských úřadů vypracován nový námět a po jeho schválení započaly přípravy na natáčení filmu „Dvacátehoprvého května“, situován do Vojenské akademie v Hranicích. Filmový scénář napsal Jaroslav A. Urban ve spolupráci s V. A. Lukášem a vojenským poradcem por. pech. Karolom Strapákom. Zvolili v té době velice netradiční formu, kdy vytvořili dějový rámec, který kombinovali s dokumentárními záběry z výcviku akademiků na vojenské akademii. Cílem filmařů bylo zachytit život na vojenské akademii, přiblížit československé důstojníky civilnímu obyvatelstvu odkud se rekrutují a samozřejmě propagovat armádu jako celek.
Pro film se vžil pracovní název, který vycházel z původního podtitulku scénáře „Vlast nás volá“, tedy „Vlast volá“. Ani ten však dlouho nevydržel. V průběhu natáčení byla podepsána Mnichovská dohoda, jíž předcházela masívní všeobecná mobilizace Československé republiky. Znemožnění obrany země národ citelně zasáhlo a film tak dostal nový úkol. Morálně pozvednout diváky a vyjádřit odhodlání armády být v těchto dnech oporou.
Film nikdy neměl velké umělecké ambice a právě dokumentární části filmu, pořízené přímo v prostředí vojenské akademie, jsou největší předností filmu. Umožňují nahlédnout do reálného života vojenských akademiků a prostředí, v němž se po dobu studia pohybovali.
V textu byla využita bakalářská práce Juraje Antola "Vlast nás volá" Neoformalistická analýza filmu Neporažená armáda z roku 2014.
