Odhalení pamětní desky Hermana Potočnika

Ve středu 11. října 2017 byla před kasárnami generála Zahálky v Hranicích, za přítomnosti velvyslance Slovinské republiky pana J. E. Leona Marca a člena Rady Olomouckého kraje Ing. Petra Vrány, slavnostně odhalena pamětní deska Hermana Potočnika. Tento slovinský rodák, který právě v Hranicích studoval v letech 1907 - 1910 Vyšší vojenskou reálku, je dnes díky své pozdější vědecké práci považován za průkopníka astronautiky a raketové techniky.  

​"Před první světovou válkou byli Češi s málokterým národem tak těsně spjati jako právě se Slovinci. Na území Slovinska působili čeští bankéři, podnikatelé, inženýři, hudebníci.  Během první světové války zahynulo na sočské frontě více než 30 000 vojáků z Čech a Moravy. Zanedlouho poté, co první světová válka skončila, pozval prezident Masaryk slovinského architekta Jože Plečnika k obnově Pražského hradu. Tak se stal Plečnik architektem české státnosti", zdůraznil dobré vztahy mezi oběma národy velvyslanec Leon Marc. Vznik pamětní desky inciovalo přímo velvyslanectví Slovinské republiky, do její výroby se zapojilo i město Hranice. Široké veřejnosti je Herman Potočnik (22. 12. 1892 Pula – 27. 8. 1929 Vídeň, užívají také pseudonym Hermann Noordung) málo známý. Jeho život, dílo a odkaz ale nedávno připomněla například výstava hranického muzea s názvem Rozkaz zněl jasně - C. K. vojenské ústavy a vojenská akademie.

"Věřím, že desku Hermana Potočnika budou následovat další, protože těmito místy skutečně prošla celá řada významných osobností. Ve spolupráci s městem bychom rádi před budovou kasáren rádi vybudovali jakousi reprezentativní zónu, kde si lidé budou moci tyto desky zblízka prohlédnout, posedět a vychutnat si atmosféru tohoto historického komplexu", přiblížil plány do budoucna velitel 7. mechanizované brigády plukovník Pavel Lipka. Po odhalení si hosté v jeho doprovodu a velitele 71. mechanizovaného praporu podplukovníka Petra Blechy prohlédli kapli svaté Barbory a Zrcadlový sál, místa neodmyslitelně spjatá s tradicí hranické posádky. 

Zásadním Potočnikovým dílem je kniha Das Problem der Befahrung des Weltraums - der Raketen motor (Česky: Problematika cestování vesmírem – raketový pohon) vydaná roku 1929. Na 188 stranách a stu ručně kreslených ilustracích Potočnik přesně popsal svou vizi cesty do vesmíru a především zřízení vesmírných stanic pro dlouhodobý pobyt posádky. Kosmickou stanici naplánoval do nejmenších detailů a dokonce jako první spočítal polohu orbitu na kterém by stanice obíhala zemi. Potočnikovy plány byly mimořádně podrobné a zaobíraly se i otázkami získávání tepla, světla a především energie. V knize proto předkládá plán na vybudování solární elektrárny připojené k trupu lodi a zamýšlí se nad ventilací či skafandry, které by umožňovaly bezpečné opravy pláště vesmírné stanice. Také zde předkládá návrh, že stanice by mohla sloužit pro pozorování dění na zemi, zamýšlí se i nad tím, že zvláštní stavy prostoru (nulová gravitace) by mohla posloužit vědeckým experimentům.