- 19.9.2019
Minulý týden se ve Vyškově soutěžilo o titul nejlepšího řidiče Armády ČR. Stal se jím četař Ondřej Špaček ze 74. lehkého motorizovaného praporu z Bučovic. Vítězství v prestižním závodu komentuje s humornou poznámkou: „Aspoň teď můžu chlapům na korbě, když si budou stěžovat, říct, že lepšího neseženou.“
Už pátý ročník klání, jež se koná pod záštitou náčelníka Generálního štábu Armády ČR, i letos prověřilo nejen schopnosti armádních řidičů zvládnout jízdu v terénu, manévrování ve stísněném prostoru či slalom mezi brankami. Soutěžící si museli poradit například i s nakládkou na železniční vůz či poskytnutím první pomoci.
Účastníci se nejprve utkali v kategoriích podle typu techniky – Land Rover Defender 90, UAZ 459, Tatra T-810 a T-815, Pandur II a BVP 2. Ti nejlepší pak postoupili do superfinále, kde přesedli, trochu nezvykle, do nejběžnějšího vozidla českých silnic – Škody Fabia.
Jak se vám řídila? A nebyl jste například oproti řidiči Panduru ve výhodě, když je vaším pracovním vozem Land Rover Defender?
To si nemyslím. Spíš naopak. Když někdo umí manévrovat s Pandurem nebo Tatrou, s menším autem je to pro něj jednodušší. Fabie byla pro finále zvolená dobře – osobním autem dojíždíme do práce všichni, takže podmínky nikoho nezvýhodňovaly.
Jaký je to pocit, být nejlepším řidičem v Armádě ČR?
Asi mi to zatím moc nedochází. Určitě to ale není špatný pocit. Když o vás někdo řekne, že jste v něčem nejlepší, každého to potěší. Aspoň teď můžu chlapům na korbě, když si budou stěžovat, říct, že lepšího neseženou.
Pokolikáté jste se účastnil a jak byste zhodnotil disciplíny? Překvapila vás některá, a pokud ano, čím?
Soutěže jsem se zúčastnil poprvé. Myslím si, že disciplíny byly zvoleny dobře – tak, aby prověřily všechny schopnosti a dovednosti, které by měl vojenský řidič mít. U některých bych možná trochu přidal na obtížnosti.
Překvapila mě jízda terénem. Ne, že bych ji nečekal, ale trochu mě zaskočil tenisový míček, který byl v tubě připevněné k přednímu rámu. Skoro celou jízdu jsem ho hypnoticky sledoval, aby nevypadl, že jsem skoro až zapomněl závodit…
Bylo v soutěži něco, v čem jste jako řidič tápal a nevěděl si rady?
Nebylo. To bych pak přece nemohl vyhrát.
Jak dlouho pracujete v armádě jako řidič a co vás na práci baví?
Řidičem v armádě jsem čtyři roky. Kolem aut se ale pohybuji už od zhruba pěti let, obecně mě baví nejen auta, ale technika jako taková. U armády se navíc dostanu k úplně jiným druhům vozidel a aspoň na našem útvaru a 3. pěší rotě převažuje jízda v terénu, což si v civilu člověk nemá moc možnost vyzkoušet. A to mě baví asi nejvíc, jízda v terénu.
Která vozidla jste během své kariéry řídil a jaké vás nejvíc oslovilo?
Začínal jsem na Tatře 810 a Land Roveru Defender 110 SOFT TOP, nejvíc jsem toho ale najezdil s LOV Iveco. Měl jsem možnost vyzkoušet si jízdu v International MaxxPro MRAP a HMMWV.
Nejvíc mě určitě bavilo Iveco. Jednak proto, že jsem s ním najezdil nejvíc, ale také pro jeho jízdní vlastnosti v terénu. Vím, že se mnou možná nebudou všichni souhlasit, ale myslím si, že když to člověk trochu umí, tak vyjede fakt hodně.
O četaři Ondřeji Špačkovi:
- V Armádě ČR je od roku 2015.
- Slouží u 74. lehkého motorizovaného praporu Bučovice.
- V roce 2016/2017 byl příslušníkem 7. strážní roty BAF v Afghánistánu, kde působil jako operátor.
- Zájem o armádu v něm vzbudil strýc, který je plukovníkem slovenské armády.
Převzato z www.army.cz
Foto: Hana Jurčová, CKIT VeV-VA, Petr Hrušecký, CDV
